Schůze sekce Akita-inu pod KCHMPP = totální neschopnost sebereflexe vedení klubu

Po dlouhé odmlce a stagnaci v dění uvnitř komunity výbor KCHMPP svolal schůzi členů sekce Akita-inu na neděli 6. 9. 2009 do menšího hotelu v Praze. Nosným tématem schůze byl Chov a zdraví.

Navzdory očekávané vysoké účasti členů sekce, oproti jiným bezvýznamným schůzím, byl zamluven na proces schůze pouze menší salónek, do kterého se přijezdivší členové namačkali na donesené židle, či jen na místa na stání. Nutno podotknout, že účast tentokrát nebyla tak vysoká pro obecné a nic nepojímající téma, ale kvůli záležitosti, jejíž řešení očekávala na schůzi většina účastníků. Touto záležitostí byla komunikace ohledně nekompetentnosti poradkyně chovu a následné personální obměny na tomto postu.

Schůze jako taková započala v 10:00. Již více jak hodinové potvrzování docházky zhruba padesátky přítomných členů (nejdříve osobní podpis, následovalo přečtení kdo chybí a ústní potvrzení svazáckým ZDE) napovědělo hodně o tristním postoji výkonného výboru k problematice Akita-inu, ale také podalo svědectví o tom, jak neprofesionálně a amatérsky je KCHMPP veden.

Od prvopočátku schůze bylo i vizuálně zjevné, že se členové sekce rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina se shromáždila kolem stávající poradkyně chovu. Tuto skupinu tvořili rodinní příslušníci poradkyně chovu, chovatelé a majitelé a také značný počet lidí, které nikdo neviděl na žádné výstavě a nebyli ani majiteli či chovateli Akita-inu. Je velmi zajímavé, že členem klubu se může v podstatě stát každý a ovlivňovat tak chod klubu, na kterém není zainteresován vlastnictvím nebo chovatelstvím psů. Asi tak jako kdybych byl členem družstva nájemníků sousedního domu, aniž bych tam bydlel, a říkal jim, jak budou bydlet.
Druhá skupina byla tvořena taktéž chovateli a majiteli, minimálně polovina z nich byla z Moravy, kde jsou historicky i kvalitativně nejlepší chovatelské stanice u nás.

Po ukončení zdlouhavého potvrzování docházky a hlasování o svolení přítomnosti nečlenů – hostů výbor konečně přistoupil k projednávání záležitostí týkajících se Akita-inu. Bohužel, ke skutečným záležitostem týkajících se Akita-inu jsme došli až kolem 13:00. Prvním hodnotným tématem bylo zpřísněním podmínek na DKK z 3/3 na 2/2. Všichni logicky uvažující si nejpozději při tomto bodu jednání uvědomili, že na schůzi nepůjde nic jednoduše a vše bude provázeno neorganizovanou a chaotickou vřavou, kterou nekompetentní výbor nedokázal korigovat. Jednání o DKK bylo nakonec odloženo na příští schůzi, jejíž datum nebyl stanoven.

Po DKK výbor uvedl na jednání bod programu týkající se onemocnění SA. Jako odborník byla výborem přizvána energická paní doktorka obecné veterinární medicíny, čili nespecialistka na danou nemoc. Krom spousty obecných řečí a osobních názorů paní doktorka finalizovala svou účast tím, že nemocného psa by beztak poslala k posouzení specialistovi. Nutně člověka napadá otázka, přoč že jsme s paní doktorkou strávili více jak hodinu času, když jejími vlastními slovy byla na schůzi zbytečná. To však nemění nic na tom, že nemoc SA je v současné době mezi majiteli a chovateli Akita-inu u nás velmi palčivé téma a mnoho lidí by bylo rádo, kdyby se nadále neotevíralo. Výbor klubu schválil kontaktování MVDr. Rybníčka, jako pravděpodobně největší kapacity na SA u nás, k navázání spolupráce. Doposud nebyli členové sekce Akita-inu informováni o postupu v této záležitosti. Perličkou na tomto bodu jednání bylo, že se paní poradkyně chovu vytasila se svazkem plných mocí, které jí umožňovaly hlasovat za podepsané. To, že většina z plných mocí nebyla notářsky ověřena nebo že jejich znění bylo velmi všeobecné, výboru nevadilo. Nicméně na tlak členů sekce nebyly "plné moci" uznány.

Posledním a nejžhavějším tématem schůze byl nekompetentně spravovaný post poradkyně chovu Akita-inu. Již před touto schůzí předsedkyně výboru informovala členy sekce telefonicky, že poradkyně chovu rezignovala na svůj post a více se bude projednávat právě na schůzi. Bohužel takto informovala pouze ojedinělé členy a nikoliv široké fórum, které tak bylo do poslední chvíli záměrně udržováno mimo informace. Faktem zůstalo, že poradkyně chovu na tlak majitelů a chovatelů rezignovala na svou funkci, kterou nedokázala již dlouho spravovat fundovaně a odpovědně. Tomuto odpovídala i atmosféra mezi chovateli a majiteli, kterou poradkyně chovu dlouhodobě nedokázala řešit, naopak ji přiživovala, a tak mezi členy sekce vznikly dvě skupiny, které buď stály na straně poradkyně a nebo proti ní. Novou poradkyní chovu se jmenovala předsedkyně výboru KCHMPP a ke dnešnímu dni tuto funkci nadále vykonává.

Po skončení oficiální části schůze se větší část členů sekce přemístila před hotel a zde se odehrávala další jednání a diskuse. Celkem tak schůze toho dne trvala zhruba pět hodin čistého času, během kterého se nic nedohodlo, nerozhodlo, ale naopak pouze odložilo. Jako členové sekce jsme zažili arogantní chování výboru, křik, osočování a napadání členů ze strany výboru a další lahůdky.

V podstatě závěr byl a je jediný. Pokud bude sekci Akita-inu reprezentovat, neboť zde se nemylme – poradce chovu sekci neřídí, on je pouze jejím hlasem, neschopný nebo nekompetentní člověk, tak se nikdy nic nezmění.

Otázkou je, jak takových změn, které by vedly ke kvalitnímu chovu a rozvoji Akita-inu u nás dosáhnout. Nabízí se výměna poradce, výměna členů výboru, zpřísnění pravidel a nebo poslední možnost, založení vlastní sekce, či podklubu pod KCHMPP nebo pod ČMKU, kde se postaví do čela zodpovědní a zkušení lidé bez zájmu o osobní prospěch a výhody.