V dobách internetu jsou právě internetové stránky jednotlivých chovatelských stanic a majitelů Akita-inu zdrojem informací pro potenciální zájemce o psy tohoto plemene. Stačí si do vyhledávačů zadat název rasy a vyjede vám řada okazů na CHS a posléze i na prodeje. Pokud si srovnáte nalezené stránky prodejců vedle sebe, zjistíte, že se ceny prodeje štěňat Akita-inu docela liší, protože není stanovena žádna cenová politika prodeje. A to je velká chyba.
V rámci chovatelů Akita-inu je potřeba stanovit minimální prodejní cenu štěněte Akita-inu s PP a podpořit tak jednak kvalitu chovu u nás a druhak vymezit prostor pro chovatele, kteří se chtějí v ČR dále podílet na rozvoji plemene.
Pro příklad si stanovme minimální cenu na 20 000,- CZK. Nejméně za tuto cenu by mohl zájemce u nás koupit štěně Akita-inu. Samozřejmě, cena by mohla být i větší, dle uvážení chovatelů a kvality jejich odchovů, to je na vůli každého z chovatelů a na jeho schopnostech prodat štěňata ze svého vrhu. A samozřejmě na kvalitě páru psů, z jejichž spojení štěňata vzešla. Tímto krokem bychom také eliminovali absolutně nezodpovědné prodeje AI ve stylu „nejdřív vrh, potom zájemci“, kdy zodpovědní chovatelé nejdříve nabízejí případná štěňata zájemcům a až mají poptávku, tak kryjí svou fenu. Dobří chovatelé mají na své vrhy velkou poptávku, nehrozí u nich udání štěněte pod cenou, i když nějaký původní zájemce štěně nakonec odmítne.
Cena 20 000,- CZK rozhodně není zanedbatelná, ale jak bylo zmíněno výše – definuje plemeno psa, kvalitu chovu a váhu jakou mu příkládá chovatel. Na druhé straně, u kupujícího zaručuje, že člověk, který je ochoten dát takovouto nebo i vyšší částku, má zájem o plemeno, hodlá se psovi nadále věnovat, má dostatek financí na kvalitní prostředí a bydlení pro psa, kvalitní krmivo (ne, granule za 200,- CZK z hypermarketu nejsou pro Akita-inu to nejlepší), veterinární péči a očkování, ale i zajištění účasti na vyýstavách apod. Samozřejmě se tu bavíme o psech s PP.
U psů bez PP se cena pohybuje již kolem 4000,- CZK, ale tito psi se nadále nepodílejí ani na chovu ani na reprezentaci plemene, a proto je z těchto hledisek zbytečné jakkoliv kontrolovat jejich ceny.
Dle poslední schůze sekce Akita-inu pod KCHMPP je v ČR registrováno zhruba 500 psů a fen rasy Akita-inu. Neexistuje komplexní seznam krycích psů, ani veřejně dostupný seznam registrovaných psů v ČR. Tato situace samozřejmě vyhovuje určité skupině v komunitě Akita-inu, kteří se bojí, že pokud by byla větší znalost a povědomost o plemeni mezi veřejností, již by se tak dobře nedali prodávat psi převážně jedné krevní linie i s křivýma nohama, černými zády nebo různě tvarovanýma očima. Transparetní seznam krycích a registroaných psů a fenek by rozhodně podpořil chov Akita-inu u nás.
V případě stanovení a dodržování minimální prodejní ceny štěněte AI se velice rychle objeví rozdíl mezi kvalitními a méně kvalitními chovy i nás. Chovatelé budou donuceni více plánovat odchovy a investovat do prostředí a psů samotných. Odpadnou nám chovatelé z bytů v panelácích a naopak se zkvalitní současná situace a učiníme první krok k tomu, abychom vybředli ze současné tristní situace chovu u nás a za pár let se mohli poměřovat s předními chovy v Evropě.
Je zcela jasné, že proti minimální ceně štěněte se postaví tací chovatelé, kteří budou mít strach z toho, že jejich chov nebude konkurence schopný s kvalitními chovy v ČR nebo chovatelé, kteří nabízejí štěně v podstatě komukoliv za jakoukoliv přijatelnou cenu, jelikož kryjí bez rozmyslu a realizují si doma psí chovné farmy.
Zájemci o štěňata si budou moci vybírat z kvality, která bude porovnatelná dle minimální ceny, a proto chovatelé s kvalitními odchovy budou bez problémů prodávat a majitelé nekvalitních chovů nebo chovající v nevhodných podmínkách budou mít problém štěňata udat, případně s chovem skončí.
Akita-inu není pes pro uzavřenou komunitu. Vinou chyb bývalé poradkyně chovu není plemeno u nás tak široce známo, jak by si zasloužilo. Nicméně Akita-inu není ani plemeno pro „horních 10 000“ a je dostupné každému, kdo je ochoten za něj zaplatit a dále do svého psa investovat nemalé prostředky. Avšak, pokud na tuto investici finančně nedosáhnu, není správným krokem snižovat cenu psa. Pokud nemám dostatek peněz při koupi nemovitosti, tak bydlím v garsonce a ne v patnáctipokojovém domě. Jde nám o kvalitu chovu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Tento příspěvek považuji za diskutabilní. Neumím si představit, jakým způsobem by jednotná minimální cena štěněte pozvedla úroveň chovu AI u nás. Naopak ti, co prodávají "kvalitu" již nyní, by si pouze namastili kapsu o něco více. To, co by naopak pomohlo zvýšit úroveň chovu je podle mého názoru lepší informovanost veřejnosti o tom, co kvalita je a není. Sladké řečičky, manipulace s informacemi, sebechvála až do nebes a jiné triky jsou přesně tím, proč mnoho budoucích majitelů padá do té stejné pasti a v domnění, že si kupuje kvalitu, si kupuje jedince velice diskutabilní kvality.
OdpovědětVymazatLidé, kteří chovatelství dělají z lásky k plemeni by se dali spočítat na prstech jedné ruky, zbytek to má jako slušný přivýdělek a staví odbyt na tom, kolik zákazníků se jim podaří "oblbnout". Toto velmi připomíná jakékoliv odvětví fungující na principu produkce-spotřeba v tomhle státě. Zákazník není pán, zákazník je něco, z čeho se tahají peníze, lhostejno, jaká metoda se na to použije. A napálený majitel je často ochoten se uchýlit k dalším podvodům, protože odstavit drahé zvíře mimo další koloběh jen proto, že má vadu, kterou známí na patřičných místech zamaskují, to vyžaduje skutečně ryzí charakter, kterého se mnohým nedostává. Vady se přenášejí dál. A tak se kruh uzavírá.
Já sama jsem ochotná si za kvalitu připlatit. Ale pokud se ještě někdy vůbec rozhodnu si akitu znova pořídit, nejspíš se poohlédnu v jiném státě, pokud na to vůbec budu mít prostředky. Nechápu, proč bych měla dávat minimálně dvacet tisíc za něco, co tomu absolutně neodpovídá. Ve státě, kde se švindluje s kryptorchismem (kolik lidí měsíčně pátrá po tom, co a jak s Pregnylem), kde se SA bagatelizuje, nežádoucí srst se vytrhává nebo obarvuje, bonitací projde prakticky cokoliv.. aby člověk kvalitní štěně pohledal. Jako někomu, kdo ponese náklady spojené s celoživotním soužitím se psem mi rozhodně není jedno zdraví a povaha, ale podle toho, co předvedli pohlaváři na schůzi se zdá, že to tady nikoho nezajímá a vzhled je to jediné, na co by se psi měli šlechtit.
Je opravdu smutné slyšet ze všech stran, že akity jsou agresivní a nemocní (!) psi a to od lidí, kteří se pejskařinou profesionálně nezabývají. Házet za to špínu na chovatele bez PP ale nelze a bylo by to nespravedlivé, neboť ryba vždy smrdí od hlavy.
Takže: pokud chtějí chovatelé za svá štěňata dostávat minimálně vámi navrhovanou částku, měli by začít předvádět něco jiného, než co tu předvádějí. Jinak zůstane akita tím, čím je. Obětí svého vzhledu a psem pro "horních deset tisíc".
Polemiku na toto téma klidně vítám. Pokud mě rozumně někdo přesvědčí, že by tento model mohl fungovat, pak tu myšlenku klidně podpořím.
Argumenty typu Japonský rodokmen a výstavní úspěchy však nepovažuju za dostatečně seriozní. Už proto, že jsem na několika výstavách s českými rozhodčími byla a vím, jak to tam chodí..
Ari z Inugoya
Ve spoustě věcech souhlasím s Ari.Myslím,že by se měli zpřísit bonitace, uchovnění by měli být opravdu kvalitní jedinci, nejen po stránce estetické, ale i zdravotní. Cena štěněte potom nechť odpovídá kvalitě chovu. Bohužel, dnes se nehledí na kvalitu, ale kvantitu. Množme dokud můžeme a po nás potopa, heslo známých CHS , mezi kterými se najdou výjimky, které se dají spočítat na prstech jedné ruky.
OdpovědětVymazat